Věteřov - Chaty a chalupy k pronájmu a ubytování

Obec Věteřov leží pod Lysou horou, vystupující z výběžku Chřibů, nedaleko městečka Ždánic. O její existenci se dovídáme poprvé již v roce 1131 - tehdy byla majetkem břeclavského kostela. Stáří Věteřova je ovšem mnohem větší, podle zdejšího výšinného sídliště je nazvána kultura z konce starší doby bronzové. V polovině 14. století byl již samostatným statkem, který v roce 1340 držel vladyka Buzek z Věteřova, erbu beraních rohů. S velkou pravděpodobností sídlil již na věteřovské tvrzi. Ta je poprvé připomínána v roce 1397, při prodejní transakci mezi Arklebem z Věteřova a Hynkem z Miličína. Když se v roce 1409 dostal na Věteřov Albrecht Kužel z Archlebova, o zdejším panském sídle se hovoří jako o ¨pozemku tvrze, jinak sedlišti.¨ K jejímu poškození došlo tedy ještě v období předhusitských bojů. Výslovně jako pustá se uvádí v roce 1447 a protože noví majitelé sídlo ve vsi nepotřebovali, nebyla již nikdy obnovena. V roce 1514 přenechal Tas z Ojnic a Bučovic Věteřov s dvorem a pustou tvrzí Jindřichovi ze Zástřizl, po němž převzali toto zboží Ždánští ze Zástřizl. V roce 1558 je Jan Ždánský ze Zástřizl intabuloval bratřím Janu Šemberovi a Arbrechtovi Černohorským z Boskovic na Bučovicích. Od té doby až do zániku patrimoniálního zřízení v roce 1848 náležel Věteřov ke ždánickému panství, které po slavkovských pánech z Kounic vlastnili knížata z Lichtenštejna (od roku 1622). Po někdejší věteřovské tvrzi v lokalitě ¨Na valech¨ se dochovalo mohutné tvrziště se zbytky opevnění a valů, nazývané podle vzhledu ¨Klobouk¨. Z pohledu ze silnice Archlebov působí kopec stále mohutným a důstojným dojmem. Až v roce 1902 byl ve Věteřově vybudován kostel, zasvěcený sv. Cyrilu a Metoději, v letech 1908-1909 tu byla nákladem rytířského řádu křižovníků s červenou hvězdou v Praze zřízena i fara. K dalším významným lokalitám v k.ú. Věteřov patří největší kopec v okolí zvaný ¨Babylon¨ s nadmořskou výškou 417 m.