Mikulůvka - Chaty a chalupy k pronájmu a ubytování

Mikulůvka leží v malebném údolí na východním úpatí Hostýnských vrchů. Obcí protéká stejnojmenný potok, který se vlévá do Vsetínské Bečvy. Celková rozloha 1269 hektarů je z velké části tvořena lesy. Nadmořská výška ve středu obce se pohybuje okolo 340 m.n.m. Okolní kopce jsou mírné, nejvyššími vrcholy jsou Kuželek (569 m n m.), Krbácko (542 m n m.), Dlúhá Húra, Jankův vrch, Borčička, Poruba, Čarabovská, Stanišová, Hýlová, Vlčí, Mezný a Jurikov. Tato příznivá poloha již odedávna předurčovala území k osídlení a zemědělskému využití. Půda je hlinitopísčitá, jílovitá a štěrková, využívá se tedy převážně k pěstování travin a k pastvě. Lesy, které Mikulůvku obklopují, jsou převážně jehličnaté. Byly vysázeny v 19.století na místě pasek, které přestaly být využívány k salašení. Mezi turistické zajímavosti patří dřevěná zvonice a vodní mlýn. Jakožto poctivá valašská obec je Mikulůvka součástí Valašského království. Dominantou Mikulůvky je dřevěná zvonička z roku 1906 nacházející se v centru obce. Dodnes je plně funkční a využívá se k tradičnímu ohlašování poledne v obci. V dolní části obce zvané "Mlýnec" se při ústí potoka Ozničky nachází objekt bývalého vodního mlýna se dvěma sklípky a pily. Dnes je mlýn chráněnou kulturní památkou a o jeho údržbu se stará Český svaz ochránců přírody. K mlýnu patří dřevěnice (č.p.12), ve které je zřízena valašská jizba s trvalou expozicí dějin obce. Před budovou školky a základní školy je umístěn památník padlým v 1.světové válce z roku 1938 s bustou T.G.Masaryka. Mezi padlými jsou i příslušníci ruské a italské legie. V lese pod vrcholem Ojičná v horní části obce (poblíž silnice z Mikulůvky do Kateřinic) se nacházejí sirné prameny, vyhledávané pro své údajné léčivé účinky.