Fulltextové vyhledávání
Vinné sklepy a sklípky jsou určitým symbolem pohostinnosti a dobré zábavy. Pro oblast jižní Moravy jsou pro vinařskou turistiku vyhlášeny tyto lokality Pálava, Slovácko či Podyjí. Zde vinné sklepy nejsou jen výsadou místních obyvatel, ale mnohé jsou otevřeny široké veřejnosti a turistice. Navštivte nejen na jihu Moravské vinařské stezky a cyklostezky, které spojují turistiku, cykloturistiku s poznáváním vinařství. V naší nabídce ubytování tedy naleznete takové ubytování, která Vám návštěvu vinného sklepa umožní. Stačí si jen vybrat a zarezervovat!
Kostelec je osada velmi stará. První písemná zmínka o něm je ve známé listině olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka z r. 1131. Zdá se, že Kostelec měl do 13. století větší význam než v dobách pozdějších. Svědčily by pro to sporé zprávy o kostelecké tvrzi, kde se konaly i soudy. Též postavení v církevní organizaci mohlo mít svou důležitost vzhledem k tomu, že se zde předpokládá kostel již koncem 11. století. Po dlouhých válkách žilo se na vesnicích velmi nuzně. V 17. století uvazuje se v držení Kostelce rodina Görczů z Asteinu. Kostelecké léno tvořila tvrz a ves Kostelec s obyvateli. K lénu náležel dále poplužní dvůr, louka, tři vinohradní hory, kromě toho jiný vinohrad náležející od starodávna k tvrzi, dva rybníky při mlýně, háj, zahrada v manských gruntech. Uvedený poplužní dvůr je nepochybně dvůr při dnešním zámečku. Je pravděpodobné, že základní část zámečku byla postavena již v 16. století a za vlády Görczů došlo k úpravě na sídlo vrchnosti. Rodina Görczova se potom v budově usadila. Devatenácté století přineslo konečně řadu změn, byť i někdy formálních. V roce 1945 byl velkostatek jako německý majetek zkonfiskován a půda rozdělena především těm drobným zemědělcům, kteří na velkostatku dříve pracovali. Zámek - hlavní budova velkostatku nemá žádnou stavitelskou cenu, proto zámek nebyl chráněn památkovým úřadem. Dlouho nemohl najít své uplatnění. Jednalo se o něm, že by zde mohla být škola, později, že by mohl být upraven pomocí ministerstva zemědělství na kulturní dům, ale nic z toho se neuskutečnilo. Byla v něm dočasně mateřská škola, později v roce 1948 v něm bylo zřízeno středisko státní traktorové stanice a potom okresní STS. Státní traktorová stanice pomáhala mechanizací nejdříve soukromým zemědělcům, později tvořícím se jednotným zemědělským družstvům. Po vybudování nových budov a prostorů pro Státní traktorovou stanici v Kyjově odstěhovala se okresní STS z Kostelce do Kyjova v roce 1953. Budova zámku sloužila potom nějaký čas velkoobchodu jako sklad, až byla převzata vytvořeným místním JZD, které mělo v zámku dílny, sklady a kanceláře. Po "sametové revoluci" je zámek využíván soukromými firmami, sídlila zde kovovýroba. V dnešní době je polovina zámku v soukromém vlastnictví a je zde provozována opravna diferenciálů pro automobily. Tato část již byla částečně opravena. Druhá polovina je z části využívána ke skladování, jinak je prázdná a nabízená majitelem k prodeji.