Hostějov - Chaty a chalupy k pronájmu a ubytování

Podle znění místních názvů (toponym) dovozují historici vznik sídel s koncovkou -OV na dobu mezi léty 1100 až 1200. Lidové podání klade vznik Hostějova do „doby cyrilometodějské“, kronika obce vzpomíná i vliv řeholníků z hory Sv. Klimenta nebo existenci hospody a vsi u tvrze Chlum na Chvístech při staré cestě přes Chřiby. Úsměvný je výklad vzniku názvu obce, podle něhož v těch dobách veselá společnost při přenocování na těchto místech všechno „prohostila“ - čili projedla a propila. Na život v obci měla velmi zlý dopad 1. světová válka. Mnoho nadějí vkládali lidé do nově vzniklého státu - Československé republiky. Vesnice začala žít i politicky a kulturně, měla dvě knihovny - jak obecní tak i spolku Venkov. Slaví se „dožínky“, hrají se divadla, jsou pořádány přednášky učiteli a dalšími odborníky, zakládá se Sbor dobrovolných hasičů. 15.březnem 1939 nastala německá okupace, tzv. protektorát. Lidé museli přijmout dvojjazyčnost, byrokratické úřadování, poukazy na vše včetně potravin, předepsané dodávky veškeré produkce, jízdu vpravo. Poslech cizího rozhlasu se trestal smrtí. Při reorganizaci okresů byl Hostějov převeden v r. 1949 spolu s Medlovicemi a Újezdcem z okresu Kyjov do okresu Uherské Hradiště v nově vzniklém kraji Gottwaldov. Jak šel čas a měnila se doba, docházelo ke slučování malých obcí. Hostějov tehdy ztratil nejen samostatnost, ale na více než 8 let i jméno – od roku 1960 do r. 1969 se po spojení s Újezdcem a Medlovicemi jmenoval Rozkvět III. Po znovuzískání samostatnosti nastala v Hostějově nová etapa budování. 1.července 1980 však Hostějov svou samostatnost opět ztratil – byl sloučen s obcí Osvětimany na celých 10 let. V posledních letech je v obci i více kulturních událostí – pořadá se nejen tradiční Štěpánská zábava, ale i akce spojené s členstvím Hostějova v Mikroregionu Buchlov či setkání rodáků a programy pro děti.