Fulltextové vyhledávání
Je nám líto, ale přímo v této obci nemáme žádný objekt v nabídce. Vybrat si však můžete z nabídky ubytování v okolí 10 km od požadované obce.
Kovářov - Chrást - Radava, Slapy, Orlík a okolí
Klučenice - Voltýřov, Slapy, Orlík a okolí
Klučenice - Voltýřov, Slapy, Orlík a okolí
Klučenice - Voltýřov, Slapy, Orlík a okolí
Klučenice - Podskalí u Klučenic, Slapy, Orlík a okolí
Klučenice - Podskalí, Slapy, Orlík a okolí
Milešov - Trhovky, Slapy, Orlík a okolí
Klučenice - Podskalí, Slapy, Orlík a okolí
Krajina mezi Orlíkem a Zvíkovem se nazývala Újezdem Vltavským a patřila nejdříve českým králům. Když břevnovský klášter sv. Benedikta (založený r. 993) obdržel pozemky na pravém břehu řeky, založili řeholníci u Zeleného lesa na značně vystouplém návrší farní kostel (připomínán roku 1341), kolem kterého záhy vznikla vesnice. Roku 1406 byla ves připojena k hradu Orlík, od roku 1534 byla v držení pánů ze Švamberka. Z kroniky (citáty a informace):„Kostelec n. Vlt. je osada velmi stará. Vesnice tato připomíná se již v letech 1341 - 1342 v knihách konfirmačních pod jménem Kostelec super Multavia (Kostelec nad Vltavou), kdy náležel klášteru Břevnovskému u Prahy. Roku 1406 patřil již ku královskému hradu Vorlíku a právo patronátní provozoval tam král Václav IV. (viz Palackého časopis Č. Musea) s pány Marešem a Jaroslavem Litoltem a Alšem z Lichtnburka a z Bítova. Ve válkách husitských zmocnili se Kostelce páni z Rožmberka. Oldřich z Rožmberka přidělil Kostelec k hradu Zvíkovu. V pozdějších letech museli Rožmberkové Kostelec zpět vrátiti k Vorlíku při němž zůstal až do války třicetileté""O zdejším kostele jsou zmínky již roku 1406, kdy ho spravovali mniši z Břevnova. Po třicetileté válce byl opuštěn. Správu kostela obstarával pouze kněz z Kovářova. Jednou za čtvrt roku zde konal nejnutnější církevní obřady kněz z Mirovic. Roku 1762 podle císařského sem byl opět dosazen kněz a učitel. Po třicetileté válce se nedochovaly historické doklady „… a proto je nutno se obmeziti na ústní podání hodnověrných osob.“Kulturní památkou, která návštěvníky Kostelce nad Vltavou upoutá, je kostel Narození Panny Marie s někdejším proboštstvím břevnovských benediktinů, který stojí na jižním okraji dnešní vsi. Kostel prošel mnoha úpravami a z původní, raně středověké stavby je dochována jižní zeď lodi a část zdi západní. Studie Jiřího Varhaníka se zabývá zachovalými znaky přestaveb v jednotlivých historických obdobích. Jsou zdokumentovány stopy románského i gotického zdiva, gotická západní věž i renesanční a mladší úpravy stavby.