Štítary - Chaty a chalupy k pronájmu a ubytování

Obec leží na rušném silničním tahu od Šumné na Bítov, nebo na pláž vranovské přehrady. Historicky významným je střed obce, vyhlášený za venkovskou památkovou zónu, pro ojedinělou stavební koncepci, která se uzavírá kolem kostela sv. Jiří, který je zase zajímavý tím, že věž stojí od kostela odděleně, což má na Moravě obdobu jen v Rouchovanech a Jevíčku. Největších stavebních úprav doznal r. 1706 po zásahu bleskem, po němž vyhořel. Hlavní oltář byl pořízen r. 1893 a věž je osazena třemi zvony. Významnou památkou je dům č. 49, selská usedlost se špýcharem.Písemné doklady historie obce ležící, na silnici Šumná-Bítov, počínají výsadní listinou moravského markraběte Karla, který r. 1346 udělil Štítarům statut městečka, připomínán je v ní již panský dvůr, který ležel za dnešním hřbitovem. Název obce prošel zajímavým vývojem, když podoba "Schyltorn"z r. 1349 je v listině Jindřicha z Bítova, kterou daruje r. 1365 část majetku obce manželce Anežce , už v podobě Sczythary. S hradem Cornštejnem, kterému původně obec patřila, přešla do majetku bítovského panství, jak patrno z listin Jiříka z Bítova z r. 1421 a 1436. Král Vladislav II. propouští ji z lenního závazku Bítova do vlastnictví Burjana Bítovského z Lichtemburka, který ji r. 1520 prodal hejtmanovi Artlebovi z Boskovic. Mezitím r. 1498 uděluje král Vladislav II. městečku Štítarům veškerá práva a výsady.Městský znak, vyvedený ve stříbře,pochází z roku 1542 a je opatřen nápisem "Sigilum op. Scitar". Dalšími majiteli obce jsou do r. 1552 Zdeněk Meziříčský z Lomnice, který obec prodal Volfovi Krajířovi z Krajku, který o ni přišel tím, že připadla Novému Hrádku, s nímž ji prodal Zikmund z Ditrichštejna nejvyššímu moravskému komořímu Ladislavovi Berkovi z Dubé u Lipého a tento stav trval ještě roku 1618. Luteránští kazatelé byli po r. 1620 vykázáni z obce a přišli kazatelé jesuitského řádu provést katolickou protireformaci. Pohroma v podobě plenění přišla r. 1645, kdy byla obec spálena a pobořena švédskými vojsky, ale záhy se z následků vzpamatovala. Původní matriky byly zničeny požárem a obnoveny jsou rokem 1713. Marie Terezie potvrzuje Štítarům r. 1748 veškeré výsady. Jako neblahé hodnotí historie působení hraběte Josefa Althana, jenž nakonec prodal obec advokátu Josefu Hilgartnerovi rytíři z Lilienbornu. V letech 1806 a 1809 mělo v obci ležení francouzské vojsko. Císaři Josefu II. vzdali místní hold vybudováním pomníku na návsi.