Žampach - Chaty a chalupy k pronájmu a ubytování

Obec Žampach se nachází 12 km severně od Ústí nad Orlicí mezi hrady Lanšperkem, Potštejnem a Liticemi. Nejvyšším místem je vyvřelý vrchol Žampachu 545,7 m. n. m., na kterém se nalézá hradní zřícenina. Touto částí Podorlicka prochází Permský zlom a proto je krajina typická červenými slíny a pískovci. Dnešní obec navazuje na bývalé podhradí, zvané Budy. Nejbližší osadou je Hlavná, vzniklá rozparcelováním vrchnostenského dvora. Žampach byl sídlem správy okolního panství a tudíž jeho přirozeným centrem. Po zrušení vrchnostenských úřadů roku 1848-9 postupně ztrácel na společenské a hospodářské důležitosti. Nejstarší dochované stavby jsou roubené chalupy z přelomu 18. - 19. století. Jedná se o přízemní trojdílné domy. Na stavby domů a chlévů byl většinou použit materiál z hradu.Dominantou dřevěné architektury je zvonička uprostřed obce z počátku 19. století - dílo neznámého řezbáře a tesaře. Nejstarší dochovanou kamenickou prací je vrchnostenský pranýř z roku 1693. Nyní je umístěn na návrší mezi úpatím hradního kopce a zámeckým parkem. Hrad Žampach vznikl během kolonizace na přelomu 13. a 14. století. Nepřímo je poprvé doložen roku 1309 pod jménem Sandbach, což je německý název obce Písečná, ležící na východním úpatí hradního kopce. Z tohoto období se dodnes zachovala celková dispozice a některé zbytky základových zdí. Kolem roku 1324 získal hrad český král Jan Lucemburský, po něm Jan Pancíř ze Smojna. Podle lidových pověstí začal nový pán, rytíř Jan Pancíř ze Smojna, odtud podnikat loupeživé výpravy do okolních hvozdů. I když byl za dřívější služby odměněn císařem a králem Karlem IV. zlatým řetězem, nechal císař hrad a panství dobýt, údajně roku 1355. Pancíř byl ztrestán propadnutím majetku a oběšen. Král převzal hrad a panství do vlastní správy.Roku 1357 se stal majitelem panství Čeněk z Potštejna, který zde založil větev rodu Žampachů z Potštejna. Jeho bratr Mikuláš byl aktivním stoupencem husitů. Možná i proto bylo žampašské panství napadeno roku 1421 katolickými pány a poté i slezským vojskem. Hrad i panství bylo vyloupeno a zpustošeno.Za Jana ze Žampachu kolem roku 1469 došlo k obnově hradu a jeho přestavbě. V podhradí vznikly nové kamenné hospodářské budovy - stáje, sýpky, pivovar a mlýn. U hradu byla postavena tzv. bílá věž, která hájila vstup k bráně z předhradí na most k vlastnímu sídlu. Zároveň v této době se rozšířilo podhradí Budy, dnešní ves Žampach. První zmínka o osídlení je z roku 1513.Zámek ŽampachPůvodně tvrz doložená před rokem 1600 pod hradem Žampach. Z roku 1672 pak pochází přestavba tvrze na raně barokní zámek - letní rezidenci královéhradeckých jezuitů. K výstavbě zámku bylo použito materiálu ze zpustlého hradu. V r. 1701 - 1713 byla k severnímu zámeckému křídlu přistavěna raně barokní kaple sv. Bartoloměje. Po stavebních úpravách z 18. a 19. stol. získala budova zámku postupně dnešní půdorys ve tvaru písmene E.Nejvýznamnějšími majiteli žampašského zámku byli manželé Anna Gustava a František Lützowovi, jejichž erb je umístěn na severní straně zámku. Z této doby pochází poslední větší přestavba zámku.František Lützow (1849 - 1916) byl znalcem českých dějin a literatury. Zde na žampašském zámku vznikla většina jeho vědeckých a historických prací, které významně přispěly k propagaci české kultury v Anglii a Americe.