Loděnice - Chaty a chalupy k pronájmu a ubytování

První autentickou historickou zmínkou o obci Loděnice je písemný záznam o bitvě o český trůn mezi Soběslavem II. a Bedřichem, která se odehrála u Loděnice dne 23.ledna 1179. V oblasti, jejíž osou je Loděnický potok, žili lidé již ve středním paleolitu (stáří nálezů, dokumentujících tuto skutečnost je cca 150.000 let). Provedené výzkumy a bohaté archeologické nálezy dosvědčují, že se v této lokalitě nacházelo neolitické sídliště. Při stavbě dálnice byly v katastru obce v lokalitě zvené V Hlubokém objeveny pozůstatky keltského sídliště . Základy několika zahloubených chat obsahovaly zlomky keramiky, pazourkové a kostěné nástroje a zvířecí kosti jako zbytky potravy. V 1. a 2. století našeho letopočtu existovala v místě dnešní Jánské železářská osada zpracovávající železnou rudu. Významná jsou i paleontologická naleziště lokalizovaná v loděnickém katastru. Nejvýznamnější z nich jsou chráněná naleziště Špičatý vrch a Barrandovy jámy, která jsou součástí Chráněné krajinné oblasti Český kras. rvním písemným údajem o existenci osady s názvem Loděnice je soupis obcí na levém břehu Berounky z roku 1088, který je součástí vymezování tehdejších hranic župy Tetínské. Vznik názvu Loděnice nelze přesně určit Odvození názvu od určité konkrétní činnosti, například od výroby lodí, není spolehlivě doloženo ani u naší obce, ani u dalších míst s názvem Loděnice (nebo Lodenice). Odborníci jakékoli spojení názvu s výrobou lodí vylučují poukazem na fakt, že ani v německém překladu názvu (Lodenitz) se lod´ (Schiff) neuvádí. Přesto je název Loděnice s největší pravděpodobností odvozen od činnosti související plavením po vodě. Obyvatelé zalesněného údolí, zvaní podle starobylé pověsti loděníci, rubali v okolních svazích kmeny, které při příznivé vodě v potoce plavili k Berounce, kde byly jednotlivé klády svazovány a jako primitivní vory plaveny po vodě na místa dalšího zpracování.