Nová Bystřice - Chaty a chalupy k pronájmu a ubytování

První zmínky o Nové Bystřici pochází z roku 1175, kdy je zmiňována osada Vistritz. Oblast byla kolonizována johanitskými rytíři jako součást raabského hrabství. Ještě před tím zde však bylo slovanské osídlení (slovanské pohřebiště), a roku 871 zde byla přepadena družiny jakési české kněžny, manželky krále Svatopluka. Roku 1276 se Bystřicko stalo osobním panstvím Jitky Habsburské, pozdější české královny. Roku 1282 pak celá oblast poprvé připadá české koruně, jmenovitě Vítkovci Sezemovi z Landštejna. Jeho vnuk Vilém z Landštejna rebeloval proti Janu Lucemburskému, který roku 1318 Bystřicko a Landštejnsko vyplenil a způsobil hladomor. Roku 1348 se však Vilém stal rádcem Karla IV., hejtmanem moravským a pražským purkrabím. Roku 1341 je Bystřice povýšena na město. V letech 1381 - 1575 vlastnili Bystřici Krajíři z Krajku. Lipolt z Krajku, který vládl v dobách husitských válek, byl věrným katolíkem, takže Bystřice byla r. 1420 vyplundrována husity. Poměrně brzy však byla jako Nová Bystřice znovu vystavěna. 22. července 1533 došlo k incidentu, když skupina novokřtěnců během mše zavraždila 40 katolických mnichů a pobila věřící a zničila klášter. Krajíři vymřeli po meči roku 1575 a panství 40 let vlastnili Lobkovicové a Kinští. Roku 1615 se Bystřicko dostává do rukou Slavatů. Největší rozkvět nastal za Adama Paula Slavaty, který dokonce nechal své srdce zazdít v novobystřickém kostele. Nalezeno bylo nedávno. Po roce 1870 nastal rapidní úbytek obyvatelstva vystěhováním do Ameriky (zhruba 1/3 obyvatelstva odešla). Úzkokolejka byla postavena r. 1897. Roku 1938 zde byli nadšeně přivítáni Němci a Neubistritz se stal okresním městem. Nová Bystřice byla "osvobozena" 10. května 1945 a o 18 dní později byli odsunuti Němci a nastal příliv českého obyvatelstva. V dobách komunistické totality se Nová Bystřice nalézala prakticky pár metrů od železné opony a většina vesnic byla vyhlazena. Po roce 1989 nastal obrovský rozkvět města, cyklotras a turismu