Písečná - Chaty a chalupy k pronájmu a ubytování

Název Písečná nese od roku 1948, předtím byla označována jako Sandhýbl, což byla podoba německého Sandhübel, tj. písečný vrch, kopec. V roce 1924 byly k Sandhýblu připojeny osady Studený Zejf (něm. Kaltenseifen - ve smyslu studeného potoka a rýžoviště zlata) a Chebzí (Hollunder - k označení černého bezu). Písečná leží v údolí řeky Bělé 7 km severovýchodně od Jeseníku (střední nadmořská výška 405 m.n.m.), asi v polovině cesty z tohoto města na hraniční přechod s Polskem Mikulovice-Głuchołazy. Bývalé osady jsou umístěny od Písečné směrem k jihu, v údolí řeky Bělé, Studený Zejf (484 m.n.m.) a potom v údolí stejnojmeného potoka Chebzí (520 m.n.m.). Dnešní Písečná leží přibližně ve středu původní rozsáhlé vsi v údolí Bělé, zvané Waltersdorf (Waltherovice), která se připomíná již roku 1284 a která pravděpodobně zanikla před rokem 1420. Daleko jistější je však vazba na jinou ves či část vsi s názvem Wüstekirche (Pustý kostel), která je jmenována roku 1373 a již tehdy zde byly hamry a dolovala se železná ruda i zlato. Písečná je členem Mikroregionu Zlatohorsko, který se rozkládá v severovýchodní části bývalého okresu Jeseník. Tento svazek obcí vznikl v roce 2001 a přijal svůj název po názvu největší obce mikroergionu, města Zlatých Hor. V současné době má sdružení 6 členských obcí - Zlaté hory, Mikulovice, Písečná, Supíkovice, Hradec-Nová Ves a Velké Kunětice. Obec je také členem Sdružení měst a obcí Jesenicka (SMOJ), které tvoří obce bývalého okresu Jeseník. Počátky kostela v Písečné jsou nejasné. Snad již ve 14. Století zde byla kaple, přestavěna později na kostelík a roku 1753 na barokní kostel. Roku 1782 vznikla i zdejší škola, která stávala na místě nynějšího zdravotního střediska. V roce 1871 byla z důvodu velkého počtu žáků postavena škola nová - u schodiště ke kostelu (dnešní motoresst Non-Stop). V roce 1883 byla opět přemístěna do budovy nynějšího OÚ. A konečně v roce 1898 byla postavena další škola, která funguje dosud.Novodobá historie Písečné je spojena s rozmachem kamenického průmyslu v druhé polovině 19. a na počátku 20. století. V obci vznikla postupem doby celá řada kamenických závodů, resp. filiálek firem z jiných míst Frývaldovska, které se věnovaly hlavně zpracování a opracování žuly i mramoru. Největší byla firma H.Gessler, založená r. 1900, dále pobočka firmy F. K. Liemert z Mikulovic od roku 1893, provoz firmy G. Franke z Černé Vody od r. 1903, kamenictví J. Pohlner v místě od r. 1908 a další. Zvyšovala se také těžba písku, zejména po roce 1930. Z dalších průmyslových odvětví jmenujme zejména továrnu na lepenku a pozdější celulózku (r. 1846), mlýn s pilou (1872) a také moderní elektrárnu s teplárnou (1927).