Bochoř - Chaty a chalupy k pronájmu a ubytování

První písemnou zprávou o Bochoři je listina kláštera cisterciáků na Velehradě, vydaná 21. prosince 1294. V ní Arkléb a Vítek, páni z Dubna, společně se svou matkou Budislavou dosvědčují, že jejich otec Arkléb z Dubna daruje polovinu Bochoře spolu s dalšími vesnicemi velehradskému klášteru. Tato nadace trvala v Bochoři až do r. 1542 a rozdělila obec majetkem i církevní správou na dvě poloviny. Západní strana obce byla klášterní a příslušela farou do Přerova. Strana východní, zvaná "zpupná", protože přecházela ve vlastnictví zemanských rodů, patřila pod faru vlkošskou. V r. 1615 bratři Karel a Šebor Pražmové prodali veškeré chropyňské statky včetně Bochoře olomouckému biskupu a kardinálovi Františkovi z Ditrichštejna. Pod správou biskupských, od roku 1777 pak arcibiskupských úředníků setrval Bochoř jako součást chropyňského panství a později od 18. století kroměřížského velkostatku až do zrušení poddanství 7. září 1848 a zavedení samosprávy v r. 1850. Obec se vyvíjela nadále jako tradiční zemědělská vesnice. V 70. letech 19. století se poměry začínají měnit. Hlavní příčinou je výstavba a zahájení provozu železnice a počínající rozvoj Přerova jako průmyslového centra. Přílivem drážních zaměstnanců narůstá počet obyvatel, lidé hledají práci i mimo zemědělství v průmyslových podnicích. Ještě v roce 1945 měla obec 1643 obyvatel,ale spousta lidí odešla po válce do pohraničí a úbytek obyvatel pokračoval i nadále. Se založením JZD vznikla ve vesnici nová pracovní místa, obec, většinou v AKCI Z, vybudovala kanalizaci, vodovod, prodejnu potravin, opravila sokolovnu, školu, mateřskou školku, budovu MNV, veřejné osvětlení, veřejný rozhlas, chodníky.