Fulltextové vyhledávání
Je nám líto, ale přímo v této obci nemáme žádný objekt v nabídce. Vybrat si však můžete z nabídky ubytování v okolí 10 km od požadované obce.
Pernštejnské Jestřabí - Maňová, Českomoravská Vysočina
Olší - Litava, Českomoravská Vysočina
Obec Dolní Loučky se nachází na úpatí Českomoravské vrchoviny a leží v kopcovitém terénu Bítešské vrchoviny. Obcí protékají dvě řeky: Libochůvka a řeka Loučka, která protéká skoro celou Českomoravskou vrchovinou, aby se asi 4 km za obcí (v Předklášteří) stala součástí řeky Svratky.Obec leží v údolí, s nadmořskou výškou okolo 280 m, obstoupeném třemi kopci, které dosahují výšky asi 400 metrů. Největším z nich je Pasník. Dosahuje výšky 543 m. n. m., což ho činí největším nejen v katastru obce Dolní Loučky, ale i v přilehlém okolí. Dalšími ze jmenovaných kopců jsou Hradisko (412 m. n. m.) a Mírová s nadmořskou výškou 468 metrů. Dolní Loučky leží na severozápadních hranicích okresu Brno-venkov, na západních hranicích Jihomoravského kraje a asi 6 km severozápadně od města Tišnova.Počátkem 13. století vznikla z podhradí hradu Lúčka (někde mylně uváděno Střemchov) obec Dolní Loučky. Přesné datum stavby hradu není známo, ale podle slovanského názvu se dá předpokládat, že stál již před rokem 1200, neboť později postavené hrady měly názvy již poněmčené. Hrad Lúčka byl velký středověký hrad postavený na kopci s nadmořskou výškou 412 metrů, a přestože byl zcela opuštěn již v roce 1497, jeho základní zdivo se dochovalo doposud. Hradní zřícenina je chráněnou kulturní památkou.Vedle zříceniny hradu Lúčka je v obci nejvýznamnější památkou farní kostel sv. Martina, jehož jádro pochází z poloviny 13. století. Je to jednolodní stavba s presbytářem s trojbokým závěrem. Patrocinium tohoto světce obvykle dokládá starobylou tradici objektu a bývá charakteristické pro venkovské kostely stavěné v mladší době hradištní (zejména ve 12. století). Zděný kostel sv. Martina byl dostaven v roce 1486 a vysvěcen spolu se hřbitovem olomouckým biskupem. V roce 1572 byl přestaven ve slohu pozdní gotiky, avšak brzy poté vyhořel. Dnešní podobu daly kostelu stavební úpravy v 18. a 19. století.