Kunratice - Chaty a chalupy k pronájmu a ubytování

Za vlády Přemysla Otakara II. (1233-1278) došlo k velkému rozkvětu měst a bylo založeno mnoho obcí. Kolonizace ve druhé polovině 13. století měla přinést souvislé osídlení dosud neobydlených prostor osadníky z německojazyčných oblastí. V údolí řeky Ploučnice byl založen hrad Šarfenštejn - Ostrý pány z rodu Markvartů a po té celé panství zdědil Jan z Michalovic. V té době bylo založeno také město Česká Kamenice, na kupecké stezce z Čech do Budyšína a Žitavy, pravděpodobně na místě, kde bývala starší slovanská ves. Ochranu kupců na této trase zabezpečovaly strážní hrady a tvrze, jako Fredevald u Lísky nebo Falkenštejn u Jetřichovic. Postupným rozšiřováním panství, rozvojem zemědělství a řemesel, přibývalo kolonizačních vesnic, které náležely do správního obvodu města Česká Kamenice, tzn.že spadaly do její farnosti, pod městský soud, venkované sem docházeli na městské trhy se svými hospodářskými přebytky a tak získávali prostředky na úhradu poddanských dávek. Mezi takové vsi patřily i Kunratice. První písemná zmínka se datuje do roku 1380 (Lipnice 1392 a Studený 1428). Zprvu osadu tvořily pouze tři dvorce, k nimž později přibyly další. Nejstarší dvorec se pravděpodobně nacházel na místě dnešního domu čp. 39. Jak přibývalo obyvatel a domků, vznikla obec Kunersdorf čili Konrádova (Kunrátova) ves. Tento název si podržela až do roku 1945, kdy byl počeštěn na KUNRATICE. Obyvatelé byli německé národnosti, pracovali v zemědělství, v některých řemeslech, zejména tu byli punčocháři a přadláci a řemesla související s uspokojováním denních potřeb - kováři, koláři, ševci, krejčí, truhláři, řezníci, pekaři a mlynář. S výstavbou továren v České Kamenici (zejména textilních) koncem 19. století, začali kunratičtí docházet za prací i mimo obec. Přestože obyvatelstvo bylo nábožensky založené, nebyl v Kunraticích nikdy založen kostel ani kaple. Pouť se konala 7. září a posvícení se slavilo poslední říjnovou neděli. Na severním kopci nad obcí byl postaven zděný domeček, kde bylo umístěno 13 hmoždířů a z těch se střílelo před poutí, před posvícením a tehdy, kdy se konala nějaká větší slavnost. Kolem roku 1870 byla v blízkosti staré školy postavena malá dřevěná zvonička, kterou se zvonilo poledne a klekání. Zvon byl za II. světové války zabaven a zvonička po válce stržena. Na bohoslužby se docházelo do Č. Kamenice. Kunratice měly svůj hřbitov v lese severně nad obcí. Od roku 1945 se pohřbívá na hřbitově v Č. Kamenici. Události roku 1968 se samozřejmě dotkly života občanů v Kunraticích a proto i zde byla ustavena prověrková komise, která posuzovala postoje občanů k proběhlým událostem. Někteří bohužel v prověrkách neuspěli a byli zbaveni svých funkcí. 70. léta, léta konsolidace byla nakloněna k zakládání různých složek Národní fronty a tak v obci vznikaly nebo obnovily svou činnost místní organizace Svazu žen, Československé mládeže, Svazu československo - sovětského přátelství, Československý červený kříž, dohlížecí výbor SD Jednota a Požární jednoty. Staraly se zejména o kulturní vyžití obyvatel. Vrchol Studenenc se vypíná nad obcí Studený do výše 735 m.n.m. a je součástí nejstaršího triangulačního systému Čech o čemž po mnoho let svědčil kámen s latinským nápisem "Astronomicko-geometrická památka". Na vrcholu Studence byla v roce 1888 zpřístupněna železná vyhlídková věž, která nahradila původní dřevěnou rozhlednu z roku 1854 (jednu z nejstarších v zemi.) K ní pak roku 1892 přibyl ještě dřevěný výletní hostinec, obojí postavené na náklady knížete Kinského. Zbytky věže jsou dnes nepřístupné a vzrostlé stromy brání rozhledu. Z původního hostince jsou doposud patrny zbytky sklepů a základů.